Mé toulky krajinou ještě stále podzimní. Dívám se na tichý svět kolem sebe. Jak tak jdu postupně krůček po krůčku, pozoruji, jak se můj tep mění, zpomaluje. Nikam nespěchám, nechávám se unášet tím jedinečným klidem. Čím dál tím víc vnímám to hluboké ticho, do kterého se nořím. Oči sklápím dolů k zemi a pozoruji tu krásu, kterou mám pod nohami. Dešťové kapky z nebe padají a mě to vůbec nevadí. Moje hlava, moje mysl odpočívá. Myšlenky si jen tak někam plují. Sem a tam. Nemají směr, nemají cíl, cokoliv zanalyzovat, vyřešit. Není nic, jen já a mé zklidnění.

V tom okamžiku obejmou mě něžné ruce a teplý dech je blíž a blíž. Naše oči se setkají a duše, srdce se protkají. Schoulím se do pevné leč jemné náruče, cítím se tak bezpečně. Mé se stává naše.

VÝSTAVA Zklidnění 

Kapky, kapičky z nebe si padají a v trávě si potají schoulené hrají

Deštěm smáčená, deštěm rozčepýřená s hlavou svěšenou pod tíhou dešťovou. V koutku ukrytá a přitom nádherná

Barevná paleta trávy podzimní v mlhavém oparu do dálek zářící

Ranní námraza na okvětních lístkách si jako perla k perličce sedá

Poslední plody šípků choulí se k sobě v podzimním chladu

V šedi sám, dívám se na svět kolem sebe a pak mi spadne kapka z nebe

Přejeme Vám všem klidný čas adventní v jemném a bezpečném objetí.

Za FMdesign Filip&Monika