Poslední dobou se mi nějak zastesklo po barvách a štětcích. Věnuji se už pár let hlavně digitální kresbě na tabletu, která je pro mě pohodlnější než tradiční techniky, protože nemusím nic vytahovat a pak uklízet (stačí mi iPad a tužka) a navíc mám k dispozici magické tlačítko "zpět", kterým se vše opraví. Na druhou stranu ale při kreslení necítím vůni barev, nemůžu si osahat podklad, na který kreslím, neslyším tahy štětce a v mém případě se díky zoomovací funkci i velmi lehce ztrácím v detailech a pak trávím i na jednoduché kresbě až moc času. A tak byl nejvyšší čas vrátit se k základům, pořádně si upatlat prsty, načichat se barev a namalovat něco hmatatelného.

Obětí mé kreativity se stala tato dřevěná krabička, kterou jsem přeměnila v truhličku na kočičí medicínu. Jak to celé vznikalo?

Nejprve jsem celou krabičku přebrousila jemným brusným papírem a pak jsem nanesla první vrstvu barvy. Tento jednoduchý krok byl paradoxně časově nejnáročnější, protože mi trvalo několik týdnů, než jsem se si rozmyslela, jakou barvou krabičku namaluji. Neumím se totiž rozhodovat – vždycky všechno zvažuju ze všech stran a, jak už mi několik lidí sdělilo, "moc přemýšlím". Nakonec rozhodla inspekce všech barev, které jsem za poslední roky doma nasyslila – nejvíc jsem měla světle zelené, a tak zvítězila.

Po zaschnutí první vrstvy barvy jsem krabičku opět přebrousila, abych ji zbavila jemných dřevěných vláken, které se tzv. zvedly při nanesení barvy, a přidala několik dalších vrstev, dokud nebylo dřevo hezky rovnoměrně pokryté.

A pak následovalo další rozhodování. Co na krabičku namalovat? Věděla jsem jistě jen to, že to bude zčásti nějaký florální motiv, protože ty maluji akrylovými barvami nejraději. Při uklízení jsem si pak všimla, že má krabička přesně takovou velikost, aby se do ní vešly všechny léky pro kočičáky, které si mi doma začaly hromadit a neměly zatím své místo, a tak bylo rozhodnuto. Krabička bude mít kočičí motiv. Celou jsem ji přeměřila, do skicáku narýsovala přesné rozměry všech stran a začala kreslit. Po pár večerech gumování a překreslování jsem měla hotový celý návrh a přenesla jsem jej na dřevo mojí oblíbenou metodou – zadní stranu papíru jsem začernila grafitem, papír položila na dřevo a kresbu obtáhla tvrdou tužkou.

Následovalo samotné malování. Použila jsem tenký akvarelový štětec se syntetickým vlasem a profesionální akrylové barvy značky Schmincke a Polycolor. Oproti obyčejným barvám mají tu výhodu, že lépe kryjí. I tak jsem ale musela každý lísteček a květ malovat ve dvou až třech vrstvách, aby byly perfektně syté.

Malování tak detailního motivu je sice piplačka, ale zároveň je i velmi uklidňující. Prostě vypnu mozek a maluju. Asi po 12 hodinách titěrné práce jsem měla hotovo a na řadu přišly poslední dva kroky – přelakování bezbarvým lakem a nalepení stužek, které při otevření budou držet víko.

Voilá, takto vypadá hotová krabička:

A co vy, máte raději tradiční techniky nebo ty digitální?