Domov » Žurnál+ » Autor: Pro Dara bags s.r.o. Dara bags

Žurnál+

Proč udržitelnost dlouho neudržíme...

Pro Dara bags s.r.o. D. » Blogy / 2019-08-08 13:00:01 /  19 komentárov / 99 lajkov / 1125x zobrazený

O víkendu jsem mluvil s kamarádkou, která měla pět let vlastní oděvní značku. Před měsícem prodala poslední šaty a zavřela krám. „Já už na to neměla sílu. Každé babě, co se přišla do krámu podívat, jsem musela vysvětlovat, proč moje kalhoty stojí tři a půl tisíce, když o ulici vedle mají kalhoty z Turecka za pětistovku. Pět minut jsem to vysvětlovala, že mám vlastní švadleny, že nakupuju kvalitní materiál. A ne, stejně jsem viděla jenom kyselý ksichty, že jsem hrabivá. Tak jsem to ukončila, teď si trochu odpočinu a půjdu zase něco někam dělat.“

Proč zavřela krám? Klesající prodeje, nižší marže, dražší materiály, menší ochota zákazníků nakupovat, dražší nájmy a energie. Ne, neříká se mi to snadno, ale všechny nás to čeká. Jednou všichni tvůrci nezávislé módy v Česku prodáme poslední šaty, předáme poslední kabelku, pošleme do světa poslední botky… A… a otočíme cedulku na dveřích. Máme zavřeno.

Zatím mám od kolegů tvůrců zprávy, že udržitelnost v Čechách dlouho neudržíme. Totiž - když jste malý a mladý tvůrce, překonáte prvotní trable s produkcí a můžete vesele fungovat. Podnikání vzkvétá, prodáváte známým svých známých, kupujete lepší materiál, průmyslový šicí stroj a mazlíte si střihy. A pak se dostanete do fáze, kdy podnikání z obýváku přestane stačit. Přestěhujete se do prostor, přijmete první pracovní sílu. Rostete. Daří se vám. A samozřejmě stárnete, zakládáte rodinu, máte děti, práci, kterou milujete. Až doteď je to v pořádku.

Dřív nebo později narazíte na problémy. Musíte prodávat. Hodně. Všem. Abyste zaplatili lidi, nájem, energie, materiál, cestovné, poštovné, balné, dopravné mezi sklady, e-shop se taky musí nějak provozovat, žejo… Musíte si vydělat na poslední pitomou sponku v kanceláři, na poslední špendlík. Prostě a jednoduše – potřebujete prodávat jako o život.

Vaše produkty jsou dražší, než obvykle nabízené kousky. Ale proč tomu tak je? Protože nešijete ze šitových látek, ale z tkanin, ze kterých švadlenkám nesleze kůže z rukou (jako fakt), protože těm švadlenkám chcete zaplatit adekvátní mzdu (miska rýže denně neprojde, raději to ani nezkoušejte), protože nevyrábíte desetitisíce stejných šatů (v našem případě kabelek), ale v dlouhodobém horizontu stovky kousků ze střihu, jednotek v dané barevné kombinaci. Protože, protože, protože…

Jenomže to lidi nezajímá. Oni se chtějí podívat na cenovku, danou hodnotu vydělit dvěma a odečíst polovinu. Pak možná budou šťastní. Možná. Však to znáte, ono se vždycky něco najde – tahle strana je o dva stehy delší než tahle, ta modrá je moc modrá a o té růžové mě nepřesvědčíte…

Co se na našem trhu vlastně stalo? A co se děje teď?

Je mi dvacet devět let. Moji rodičové si prošli obdobím centralisticky řízeného vkusu a zásobování módních domů. Říká se, že za socíku nebylo nic. A když už jo, stálo to kulový s přehazovačkou. Moji rodičové lačnili po módě a po nakupování. No, asi víc lačnila mamka. Ale i tak.

Moje generace vyrůstala u televize. Jako kluk jsem hltal všechny ty filmy a seriály, kde se nakupovalo stylem „vezmi si to do kabinky a pak to hoď na pokladnu a pořádně se zasměj od ucha k uchu“. A já chtěl taky takhle nakupovat, vlastně všichni jsme chtěli takhle nakupovat.

To byla blažená hudba pro uši výrobců oblečení. Produkce z rozvojových zemí k nám začala proudit ve velkém. Čím levnější, tím lepší. Kritická byla situace mezi roky 96 – 00, to se sváděli bitvy o značky. Pamatujete na Adibas? Nikee? Cim vic proužku, tim vic adidas? Já ano. Dřív jsem se tomu smál, teď mi je z toho smutno.

Nicméně situace byla ještě o to horší, že se české značky zlikvidovaly samy. Neuměly sledovat trendy, měly příliš zkostnatělou produkci. Češi po revoluci chtěli něco jiného. A dostávali to na tržnicích. Bohužel. My se teď snažíme celou situaci zachránit tím, že bereme lidi ze zavřených továren a učíme se z jejich zkušeností. Nemyslím tím jenom Dara bags, myslím tím všechny tvůrce, kteří se přehoupli z obývákové fáze a nyní živí své zaměstnance.

Začali jsme s naprosto deformovaným trhem, kde si nikdo neuvědomoval, kde se jeho oblečení vzalo. Jako kdyby všichni zapomněli, že se triko musí ušít. Triko ale tehdy stálo 159 Kč, zářilo barvami a bylo hned vedle rohlíků v Tesku. No nekupte to, když je to tak levný! A to samé kabelky za 299 Kč z koženky. Nikdo se na nic neptal, proč taky?

S následky bojujeme doteď – naše produkty nejsou dostupné na každém rohu, navíc triko nemůžeme za 159,- vyrobit, tolik snad nestojí ani nitě. A pošramocené jméno kožence už nespraví ani obklady se svěcenou vodou.

Zhruba před pěti lety se situace zlepšila. Jisté osvěžení přinesla kampaň ‚Who made my clothes?‘ (Kdo ušil moje oblečení?) v reakci na kolaps osmipatrové textilní továrny Rana Plaza v Bangladéši. Tehdy zemřelo 1 129 obětí, dalších 2 500 lidí bylo zraněno. Ozývaly se hlasy, jak je možné, že došlo k takové tragédii. Jak je to jen možné? Odpověď už asi všichni známe. Zlepšila se situace? Co myslíte?

Na trh v krátké době přišli velcí online hráči ze zahraničí. Prodávají oblečení s obrovskou marží, obvykle desetinásobnou. Díky tomu mají prostor pro brutální slevové akce (70 % sleva není problém). Běžně poskytují dopravu zdarma a vrácení zdarma. Když už se trh začal narovnávat, opět se tímhle krásně pochroumal.

Jako středně velcí tvůrci bojujeme. Pereme se každý den o svou příčku na trhu. Nad námi jsou nadnárodní řetězce, které pumpují miliardy do reklamy, pod námi jsou domácí tvořilky, které si kupují naše produkty, ty rozpářou, okopírují a prodávají o pět stovek levněji, protože neživí zaměstnance, neplatí daně, de facto ani nemusí mít živnost. Neděje se to jenom v kabelkách, děje se to v celém módním odvětví. Zkrátka a dobře - nikdy nevíte, kdy dostanete ránu pěstí.

Prosím, bojujte s námi. Zajímejte se o to, kdo ušil vaše oblečení. Velkým nadnárodním korporacím ukažte záda. Nenechte se ukolébat řečičkama o ekologii a o etice. V jejich masové produkci není něco jako ekologie ani myslitelná už z logiky věci. Nakupujte u svých milovaných tvůrců. U velkých i u malých. Podporujte je, ukažte jim, že si jejich nápadů, času i vášně vážíte. Kašlete na hloupé reklamy a nakupujte s rozmyslem, bavte se o tom se svými přáteli, když vám strčí pod čumák tričko za stovku.

Protože jsme v krizi. V ekologické, ekonomické i morální krizi.

A nebude to dlouho trvat a všichni otočíme onu cedulku na dveřích.

Zavřeno.

Komentáre

remix výborne zhrnuté, trefné a pravdivé

2019-08-06 09:01:251x

Darabags Je to smutné, ale je to tak no.

2019-08-06 09:09:18

sikovnica Žiaľ, krutá pravda..

2019-08-06 09:22:101x

bebio Nie každý si môže dovoliť kupovať handmade, slow, local produkty. V tomto našom stredoeurópskom priestore je problém oveľa komplexnejší, kúpyschopnosť obyvateľstva je primeraná výške platov. Každý by rád nakupoval v súlade s touto krásnou myšlienkou, ale rozpočet ledva pokrývajúci základné životné potreby to nedovolí. O to ťažšie to potom majú predajcovia, ktorí sa snažia v takomto priestore so svojimi výrobkami uspieť. Je to problém celospoločenský, v jednotlivcovi problém hľadať netreba - jeho zdravé oči i sedliacky rozum vidia, že handmade, slow, local produkty sú omnoho kvalitnejšie a príťažlivejšie ako reťazovo vyrábané veci z Číny či Bangladéša, ale jeho práca je slabo platená, musí si vystačiť s tým, čo má, dobre počítať a zvažovať, čo kúpi - česť tým, ktorí s tým málom, čo majú každý mesiac vo vrecku, ešte aj dokážu podporiť lokálneho výrobcu.

2019-08-06 10:48:4026x

SkaraZu Dobre napísané, ale ako píše bebio každá minca má dve strany. Do budúcna si želám, aby sme mali hlavne čo piť a jesť ...

2019-08-06 11:21:576x

artbodka Amen ☺

2019-08-06 11:51:471x

myrica Celé pravda do posledného písmena

2019-08-06 13:57:351x

danculienka dara bags-veľmi trefné a pravdivé

ale

bebio-má taktiež pravdu..teda z mojho pohľadu.najradšej by som nosila a kupovala lokálne a hand.made výrobky bohužiaľ musím rozmýšľať čo má v domácnosti prednosť..samozrejme rozhoduje cena.aj ked občas zhreším a podporím nejakého remeselníka.

vytáča ma ked počujem z médií "priemerná mzda"-no mať ju aspon raz do roka!

dalej ma vytáča ako sa máme priblížiť ostatným štátom hlavne čo sa týka poplatkov a cien tovarov ale nikde som nepočula - priblížiť sa aj výškou mzdy!

2019-08-07 11:34:382x

Darabags Já osobně nosím a kupuji věci jak slow tak i od světových tvůrců. Také nemám peníze na to abych nosila a kupovala udržitelnou módu. Ale jde najít kompromis. Pouze o ten jde. Zkrátka chovat se trochu udržitelně a nekupovat bio triko jakože udržitelnou módu za 5 euro. Za 5 euro nelze vyrobit triko, které je eko a bylo vyrobeno za adekvátní mzdu. To prostě nejde. za 5 euro nekoupíme ani tu látku...

2019-08-07 13:31:544x

Dunkelwolke Moj boj proti nekvalite a modnym retazcom zacal v Momente, ked som sa naucila sit vlastne veci. Strihy si mozem upravovat na svoju postavu a napriklad bluzka z hodvabu ma vyjde tak do cca 30 eur. Za tuto cenu by som si nic v podobnej kvalite na trhu nezohnala. Naozaj nemam peniaze na to, aby som kupovala svoje oblecenie od drobnych predajcov, lebo su pre mna drahi a to su aj pre beznych ludi. To je fakt. S tym sa musite zmierit.

2019-08-07 21:52:311x

VivienMihalish veľmi depresívne, ale tak pravdivé! ďakujem za tento text, nech sa vam dari :)

2019-08-08 15:01:302x

VINITHA Necita sa to veru lahko, ale v clanku je velky kus pravdy. Verim vsak, ze sa mylite a viacero z nas, co sa snazime o rozvoj pomalej mody, sit z kvalitnych materialov a za ferovych podmienok nebude musiet tuto pomyselnu cedulku otocit. Neprestavajme verit, bojovat, sirit osvetu a hlavne mysliet pozitivne. Drzim Vam palce, nech sa dari nielen v tvorbe, ale aj v predaji. :-)

2019-08-08 15:23:482x

Banshee perfektne zhrnute..a ku komentarom vyssie, urcite handmade nie je pre kazdeho z pohladu financii..ale nesuhlasim s tym na 100%..Myslim si, ze ak si kupite kvalitne topanky od maleho tvorcu, sice budu 3x drahsie ako tie s cinaku, ale vam za 1. dlhsie vydrzia a v konecnom dosledku usetrite, za 2. si neznicite nohy, lebo kto by uz len sil topanky (alebo cokolvek ine) a dal tam drahy material a lacnu vnutornu vystelku, cize v konecnom dosledku setrite aj svoje zdravie..Nevravim ze kazdy by mal mat vsetko HM, budme realisti, to sa ani neda :) Skor je to o tom, najst ten kompromis, pred nakupom porozmyslat, ci to vazne potrebujem, alebo ci nepockam este mesiac a nemozem si dovolit tu drahsiu, ale predsa kvalitnejsiu vec. .Je to ale na kazdom z nas ako sa k tomu postavime :)

2019-08-08 16:54:398x

DanielaTka Ďakujem za tento článok, ktorý vystihuje realitu dneška, z ktorej je nám mnohým veľmi smutno.

2019-08-08 17:25:182x

PriadkaHandspunArt dakujem za článok,veru trefný

2019-08-08 18:48:562x

sissi ...veľké áno, bebio to už len trefne zabodkovala. Žiaľ, platy sú aké sú a väčšina ľudí si dva krát rozmyslí nákup. Plus ak značka nemá ešte aké také meno, overenú životnosť a všetky veci s tým spojené. Sama mám zálusk na jedny krásne šaty zo Sashe, ale "sporím" na ne, pretože viem, že ich cena nieje vôbec premrštená, len jednoducho je to naozaj o tom udržateľnom, že ich nekúpim len tak zo dňa na deň, že ich nevyhodím o pol roka po jednom nosení, ale vynosím veľmi dlho. Pretože už jedny šaty z tej dielne mám a sú ozaj precízne a preto sa sj rada vrátim k predávajúcej. Čo sa mňa týka, mám strednú školu - módne návrhárstvo. Vyhrala som mladého módneho tvorcu 2005. Nič z toho. Nijaký boom okolo mojej osoby neprebehol :) Pretože na rozbeh módnej brandže by som najskôr musela nájsť vlastný badžet. Na ten som nemala. Módne domy u nás akosi nejdú. Študovala som však VSMU divadelný kostým a scénu a našťastie aspoň takto môžem tvoriť svoje kostýmy, ktoré ešte majú pre mňa neopísateľné čaro. Avšak aj tu panuje veľký boj o prežitie. No a keďže som s detičkami na materskej, vytvorila som si jedno prosté hobby - taký brainwashing - milôstky drobnôstky, ktoré nezaberajú veľa času, ale dávajú mi nesmierne fajn pocit, lebo aspoň na chvíľku si pošijem, polepím a radujem z peknej vecičky. Divadelné veci robím prevažne drámy a ťažké témy. A môj muž sa smeje v dobrom, keď videl moje drobnôstky tu, že vediem viac tajných životov :) Skrátka, more je veľké. Aj to tvorivé.

2019-08-09 08:32:376x

Croche Trefne, pravdive, smutne...

2019-08-09 09:13:22

zazka2 Áno je to pravda. Ten povzdych predajcov nad zákazníkmi chápem. Keď som objavila Sashe pred rokmi, a pretrela oslzené oči z dojatia nad tým množstvom prenádherných vecí, a chtíču ich okamžite mať za akúkoľvek cenu (strašne slintám hlavne za kabelkami na Sashe) dala som si záväzok, kúpiť si aspoň jednu za polroka, potom aspoň za rok, ...potom...

No čo vám budem hovoriť, na SR a myslím, že aj ČR sú proste prinízke platy, zúfalo nízke a to pritom ja sa usilujem.

Jedinú cestu, môže to byť aj výzva pre predajcov, výrobcov, vizionárov naučiť ľudí, preferovať kúpu u domáceho výrobcu hoci drahšieho, kde je pridaná hodnota originality, krásy, domácej práce, lásky k tvorbe aj svojej domovine, osobného prístupu, nášho regionálneho majstrovstva .. a naučiť ich, presvedčiť , aby zvíťazila túžba kúpiť si jeden kvalitný regionálny výrobok raz za rok, ako 1o čínskych za rok...

2019-08-10 08:53:111x

Pre komentovanie musíš byť prihlásený, nejde to ináč.

TOP Žurnál - Týždeň

Najlepšie žurnály posledného týždňa TOP žurnál mesiac »

TOP Žurnál Mesiac

Najlepšie žurnály mesiaca

Viac »
Kompletná hitparáda žurnálov »